rarouš.weblog

Jednoho osvíceného popůlnočního období posilněn podporou kamaráda Johnyho jsem se rozhodl, že sociální sítě už ee. A šel na Twitter a dal zrušit účet, šel na Facebook a dal zrušit účet. A šel na FriendFeed a podobnou volbu nenašel. Ostatně ji nemáme ani na Tropu. :) (Pokud někdo účet na Tropu zrušit chce, nechť se ozve nejbližšímu adminovi, ten to jistě zvládne.)

Twitter je dost nekompromisní, oznámí vám, že tato akce je nevratná a všechny vaše tweety budu smazány. Jak řekl, tak se stalo. :)

Facebook na to jde jinak. Všem těmhle miloučkým lidičkám se po tobě bude stýskat! Ale pokud si to rozmyslíš, všichni na tebe budou čekat, profil budeš mít stejnej, jako si ho tu zanechal. Stačí se jen znovu přihlásit a vše je jak bylo. Tedy skoro vše. Ty kurvy resetujou nastavení notifikačních e-mailů. Takže potom, co se mi přilogoval Trillian na Facebook Chat, který jsem zapomněl odebrat, byl můj profil zpět a FB mě začal spamovat notifikačním hnusem…

Co z toho plyne? Pokud toužíte po mém Twitter spamu, stále je produkován na FriendFeedu. Občas tam vaše tweety komentuju nebo to se mi líbíuju. A člověk má najednou o trochu víc času na lepčí věci. Fakt!

Považuji se za C# vývojáře, ale každý den používám spoustu dalších jazyků. Je znalost jazyka opravdu to, co z nás dělá programátory?

C#

Jazyk, který používám pro psaní serverových částí webových aplikací, konzolových utilit a služeb. Imperativní objektový jazyk s funkcionálními vlastnostmi se hodí skoro na všechno.

Boo

Boo používám hlavně na části, které se mohou u aplikace měnit i po zkompilování aplikace. Jeho silnou vlastností je tvorba DSL a díky tomu je konfigurace aplikací příjemnou záležitostí.

JavaScript

Původně jsem se JavaScriptu vyhýbal a neměl jsem ho rád. Pak jsem mu ale přišel na chuť a zjistil, jak moc pěkný jazyk to je a co všechno se s ním dá dělat. Používám výhradně na oživení webových stránek.

PowerShell

S tímto jazykem teprve začínám, ale některé jeho vlastnosti jsou opravdu zajímavé. Snažím se v něm psát scripty pro automatizaci některých rutin na serverech.

MSBuild

XML jazyk, který používám pro build a deployment scripty. V nové verzi podporuje i vkládání PowerShell scriptů a stává se tak ještě zajímavějším nástrojem.

XHTML

Další XML jazyk, který používám pro tvorbu prezentační části webových aplikací.

CSS

Ovládnutí tohoto jazyka může vypadat jako hračka, ale často rozeznáte mistry od obyčejných dělníků. Používám pro stylování prezentační části webových aplikací.

T-SQL

Dotazovací jazyk do databází není mojí nejsilnější zbraní, ale přesto v něm dokážu napsat některé zajímavé věci. S tím, že používám NHibernate, se mi nutnost jeho použití trochu snižuje, ale stejně člověk potřebuje občas udělat nějaké změny ve schematu nebo nějaký report.

Texy!

Tahle syntaxe mi pomáhá při psaní textů na web takřka denně.

Sešla se mi tu sbírka devíti jazyků, které používám takřka denně ke svojí práci, a to jsem schválně opomněl všechny ty XML dialekty pro různé konfigurace. :)

Jazyk je pouze nástroj a každý se hodí k jinému účelu. Stává se, že některé jazyky si najdou cestičku, jak se dostat do jiných a mnohdy je to výhoda. Obzvlášť, pokud oba známe. Samozřejmě je dobré mít povědomí i o jiných jazycích, jejichž myšlenky nás mohou obohatit i v našem oblíbeném jazyce.

Při pravidelném proklikávání se službou Devlogy.cz jsem zaznamenal výskyt dalšího dílu seriálu Základy programování v jazyce Boo na serveru programujte.com. Vzpomněl jsem si na první díl seriálu, který jsem četl před časem, a opět se mi naježila srst. Šel jsem se tedy podívat, jak s tím autor vládne dál.

No děs a bída. Jestli se takhle někde programuje a ještě k tomu v Boo, tak to je mi moc líto. Boo vzniklo jako agilní jazyk inspirovaný jednoduchostí Pythonu a silou dotnetu. Sice je silně typový, ale nenutí nás typy explicitně vyjadřovat. V podstatě nás nenutí k žádným zbytečnostem. Jeho filosofii lze ukázat na následujících ukázkách výpisu Hello World na konzolu:

class Program {
  public static void Main() {
    System.Console.Write("Hello Wold");
  }
}

Začal jsem nejjednodušším programem v C#, který vypíše na konzolu Hello World. Teď to samé v Boo:

print 'Hello World'

Ano, to je vše.

Když se vrátím k článkům na programujte.com, je vidět, že autor netuší, která bije, když píše:

„Každý kód v Boo musí začínat jmenými prostory.“

A skutečně ukázku s Hello World okořenil krásně zbytečným importem jmenného prostoru System. Není nad to mást začátečníky spoustou zbytečností, protože pak mají pocit, že se toho naučili hodně. :) Bohužel praxe ukazuje, že méně je mnohdy více a tak se posuneme o kousek dál. Tedy spíš zpátky na začátek, kde autor popisuje instalaci IDE. Už tohle je pěkná blbost, protože k vyzkoušení Boo žádné IDE nepotřebujete. Boo je totiž vybaveno interaktivní konzolou booish, která je podobná těm, které můžete znát z dynamických jazyků Python, Ruby nebo třeba z mona – pro C#. Prostě konzola, kde píšete kód a rovnou se vám pod rukama vykonává. Pro začátečnické pokusy ideální.

Další skvělé expresivní zážitky najdeme v druhém a třetím díle v odstavcích věnovaných proměnným. Autor se zapomněl zmínit, že máme k dispozici celý typový systém dotnetu.

„Typů proměnných je více a my si probereme jen ty základní.“

A už začíná deklarovat jednu proměnnou za druhou.

celeCislo as int  //definice, aktuální hodnota 0
celeCislo = 200  //inicializace proměnné
celeCislo as int = 5

Fakt krásné. Všimněte si prvního komentáře. To je stavební kámen další ukázky:

//příklad cyklu while
import System
i as int
while(i < 5):
   print i
   i++

Za takový kód bych si dobrovolně zakázal oběd, abych dostal trochu krve do mozku. Ukázka je bezesporu funkční, ale obsahuje zbytečný import, spoléhá se na implicitní inicializaci hodnotové proměnné, navíc zanáší šum v podobě zbytečných závorek. Takže jak se tedy Boo píše? Ukázka s proměnnými:

integer = 5
realNumber = 5.0
text = 'some text'

Jednoduše přiřadíme hodnotu a kompilátor už ví jakého je typu – a není to object ani variant. ;)

i = 0

while i < 5:
  print i++

A tady je celá myšlenka ukázky cyklu while. Proč je lepší?

1. Používat komentáře je krásná věc, ale většinou je lepší psát tak, aby se komentáře používat vůbec nemusely. Většinou stačí slušně pojmenovat proměnné (nejlépe celým jménem). Tam, kde chcete napsat komentář, raději zvažte, zda není lepší vytvořit novou metodu s dostatečně popisným názvem.
2. Zbytečným importem nic nezkazíme, ale zvýšíme šum. Někdo by dokonce mohl přemýšlet nad tím, proč tam ten import vlastně je.
3. Používat neinicializované proměnné je už na výprask. Než uvádět explicitně typ, to tam radši napište tu implicitní hodnotu, ten kód je pak mnohem srozumitelnější.
4. No a závorka. Pokud na ní jste z Cčkových jazyků zvyklí, prosím, ale je to další zbytečné zašumění kódu.
5. Hodit postfixovou inkrementaci na jeden řádek s printem už je jen taková třešnička na dortu.

Výborná je taky ukázka s for cyklem nebo proměnné typu char…

Psát texty pro začátečníky je těžké, proto se o ně ani nepokouším, ale neměl by je psát začátečník. Protože chyby, které se v „mládí“ naučíte a zažijete si je, budete pak opakovat a opakovat, než se z nich poučíte. A to stojí čas a ten jsou peníze…

Poučení z dnešního WTF: „Čím méně kódu napíšete dnes, o to se vám bude lépe spravovat zítra.“ :)

Užívejte Vánoce dle svých představ, třeba v kruhu svých blízkých, na kterých vám záleží, nebo o samotě. :)

Vaření konzerv Trenčanské párky s fazolí patřilo ke koloritu mých studentských let. Sice už jsou dávno pryč, ale proč některé vzpomínky neoživit? :)

Prefabrikované potraviny mají tu výhodu, že jsou velice rychle hotové a většinou jsou i stravitelné. Když už jste donuceni něco takového jíst, proč si to trochu nezpestřit? Dnes přináším krátký návod na lehký upgrade.

Nakrájíme anglickou slaninu (nebo uzený vepřový bok) na větší kousky a osmahneme na pánvičce. Přidáme nahrubo nasekanou cibulku a necháme zesklovatět. Do připraveného základu vmícháme obsah konzervy. Necháme ohřát na mírném plameni, aby se fazolky nepřipekly. Ostrost dodáme špetkou Jolokii (pozor hodně opatrně), nebo kajenským pepřem. Řádně rozmícháme. Na závěr vmícháme na kostičky nakrájený balkánský sýr a necháme lehce zatavit. Servírujeme do hlubokého talíře s čerstvým pečivem. Jídlo je možno dozdobit na kolečka nakrájenou červenou cibulí a čerstvou petrželkou.

Dobrou chuť.

Je tomu téměř 28 měsíců, co jsem nastoupil do Atlasu. Tuto událost jsem oznámil tady na blogu spotem Rarouš v Atlasu. Atlas byl mé první zaměstnání, nastupoval jsem do něj přímo za školy. Tímto chci Pájovi a Renému poděkovat za důvěru a šanci, kterou mi dali.

Za ty více než dva roky jsem poznal spoustu skvělých lidí, kteří byli více než kolegy z práce. Atlas byl něco jako rodina. Ne vždy to bylo růžové, ale takový je život. V průběhu svého působení jsem vystřídal několik produktů. Začínal jsem odblešováním Pokecu. V tomto období se mě Honza rozhodl přidat mezi zdroje W3Blogy.cz, podotýkám, že proti mé vůli :D. Dalším úkolem bylo napsat importovací rozhraní pro Atlasí redakci. Následovala neslavná úprava Registrace, dovolená na Krétě, první Teambuilding a hektická příprava Atlas Checku.

Atlas.Opus

V té době (listopad 2006) se už vymýšlel koncept Opusu, já jsem vždycky přisedával poblíž a poslouchal, o co jde. Nakonec jsem se dostal do týmu interních systémů a katalogu, ve kterém jsem byl dosud. Opus mělo být řešení, které nahradí několik interních systémů, které už byly těžko udržovatelné a málo kdo do nich viděl. V podstatě to byla je stromová atributová databáze s definovatelnými typy vč. dědičnosti a tzv. rozhraní. Velice zajímavý projekt, na kterém jsem získal spoustu zkušeností.

Mým hlavním úkolem bylo vytvořit nad Opusem katalogy. Prvním projektem byla registrace do Atlasu Firem, tak trošku marketingově uspěchaná věc, která díky špatným rozhodnutím ztratila svůj efekt. Ta se spouštěla, tuším, někdy v březnu 2007. V červenci se pak pustili „malé katalogy“ Obchody a Sex. V září se spouštěla první verze velkého katalogu, která ještě z části tahala data ze staré databáze (placené zápisy) a z části z nové (bezplatné). Dalším krokem v migraci, bylo napsat administrační rozhraní pro obchodníky, aby mohli v Opusu prodávat a zbavili jsme se tak Firmátoru.

Ke konci roku jsme měli připravené rozhraní pro testování a v březnu jsme migrovali poslední placené zápisy do nového systému. V plánu byl další rozvoj, částečné přebírání některé funkcionality SalesModulu, který měl být nahrazen CRM řešením, a další zajímavé služby. Ale pak přišlo spojeno.cz…

Odpojeni.cz

Nastala doba chaosu, různých jednání a tak. Postupem času se ukazovalo, že v takovéto firmě už dál pracovat nechci. Podobného názoru jsem nebyl sám a tak vzniklo Odpojeni.cz. Spoustu odborných komentářů k této události si jistě dokážete dohledat na Lupě a Živě sami. :) Je až k nevíře, jak se nám to všechno pěkně podařilo na těch woknech naklikat. :)

Pomalu jsem se tedy proklikal k závěru. Co napsat? Za posledních pár měsíců se ze mě stal téměř alkoholik, profesionální hráč Call of Duty, filtr Centráckého spamu (ty lidi si na mejlech fakt ujížděj), sabotér, rebelant a já nevím co ještě – jo vlastně, jo měl jsem i víc času blogovat… Určitě to všechno byly zkušenosti k nezaplacení a já už se těším na ty nové, v příštím zaměstnání, kam nastupuju v úterý společně s většinou Atlasího vývoje a slečnou Veronikou. :P Držte mi palce.

Ich komme!

Uff to byl včera zase den. Nemůžu říct že bych nebyl ve středu pozornosti, ale ne vždy je to žádoucí. Vezlo se to se mnou už od rána. Modře blikající HT820 na uších nepatří mezi nejdecentnější poslechová zařízení, ale mám rád volnost bez drátů a celkem kvalitní zvuk. K tomu ještě to čerstvý číro, takže moje hlava byla obohacena o další výčnělek.

Zraky spolucestujících se na mě upínaly celkem často, ale na to už jsem zvyknut. Pak jsem přišel do práce. Už u vchodu dostal Filip pěknej výtlem, a uklizečka prohodila něco o kokrháčovi. Tyhlety narážky přecházim s ledovým klidem, většinou to ty lidi ještě nasere. Pak jsme přijeli k nám do sedmičky vejdu dovnitř a slušně pozdravím. Odpovědí mi byly jen spadlé čelisti :D

Každou chvíli se pak na mne chodil někdo dívat, nebo mě zastavoval, když jsem šel na záchod. Odpoledne už si všichni zvykli tak to bylo ok. Pak přinesl Filip dvanáct dvanáctek, že je v Atlasu dnes naposled. Tak jsem to s ním zapili. Je to smutný, ale pomalu se z nás stávaj alkoholici – tolik rozluček a narozeninových oslav v tak krátkém období je vážně smrťák. Na rozloučenou jsme ještě Filipa vyklepli v CoDu a večer se razilo na grilování – což měla být seznamovací akce s novým zaměstnavatelem.

Mottem akce bylo „Cuba Libre!“ Takže hned na začátek jsem si dal pěkně nešizený kubíčko (no chyběly citrusy a víc ledu, ale i tak dobrý). Když už jsme měl rozpitý asi třetí, tak někdo otevřel Reservu a prej že vypadá jak Whiska. No tomu jsem musel oponovat a vytáhl jsem z báglu placku s Walkerem. Po krátké degustaci jsem museli konstatovat, že chuť i vůně je dost jiná, že možná jen ta barva bude trochu podobná.

Jenže na tuhle kombinaci už jsem jednou dojel, prostě mi nedělá moc dobře. Myslím, že jsem měl lehkou otravu. No takže jsem se krásně v nové firmě uvedl. Pěkně jsem jim poblil terásku… Chjo. Ale zas teď už jentak něčím nepřekvapím, to nejhorší už viděli :D Jo a díky všem, co se o mně tak pěkně starali.

Kódové označení: rarouš
Verze: Microsoft Cylon 4.02 SP1 Hollywar Edition
Datum posledního updatu: CET 21:45 16.4.2008

rarouš – robotická bytost (cylon) vytvořená v laboratořích v Redmondu pro vedení svatých válek v oblasti střední a východní Evropy. Identických modelů je po Zemi rozmístěno několik.

Elektronika je napájena palivovými články na bázi etanolu, který je nedílnou součásti konzumních lihovin (běžně užívaný metanol, by mohl vzbuzovat u veřejnosti podezření). Nekompatibilní roztoky s koncentrací menší než 35% (typicky pivo) jsou neprodleně ze systému vyloučeny nejkratší možnou cestou. Zbylá voda je vylučována pomocí standardního rozhranní, které je navíc opatřeno USB A konektorem. Tento se používá ke každodennímu 16 hodinovému rituálu (tzv. obcování s počítačem), který slouží k nutné aktualizaci a údržbě systému.

Cyloni byly vyvinuti k různým účelům, někteří jsou skvělými marketéry, jiní programátory nebo správci systémů. Obvykle jsou to klikači. Jejich systém používá vždy nejnovější technologie Microsoftu, proto se jejich chování může zdát nestabilní (schizofrenie, nenadálé výbuchy rebélie apod.). Velice obtížnou úlohou pro programátory Cylonů bylo vytvoření simulace emocí. V současné čtvrté verzi se může setkat již s rozladěností, vztekem, nebo simulací kocoviny. Často nejsou sami schopní vyhodnotit, kdy se mají emoční podprogramy spustit, proto neustále analyzují okolí. Na základě této analýzy, odcházejí při obcování s počítačem informace do datacentra v Redmondu a jsou okamžitě vyhodnocovány farmou superpočítačů. Následně vznikne sada aktualizačních balíčků a hotfixů, které jsou distribuovány pomocí Cylon Update nebo v rámci Microsoft Update.

Tento spot byl vytvořen za pomocí System.Reflection.Machine.SelfDump().

Měl jsem skoro napsanej článek o tom jak nesouhlasím s vyhlášením chráněného ložiska Osečná – Kotel. Bylo v tom spousta moudra, vtipu a podještědského nářečí. Jenže. Jenže jsem ho psal v okně prohlížeče a zmáčkl klávesu backspace dřív než jsem doklikl do textarey…

Takže naučný článek je v hajzlu a jenom mě to utvrdilo v tom, že novej Gryphoon musí mít automatické ukládání během psaní.

Šťastné a veselé Vánoce a hodně štěstí a zdraví v novém roce Vám přeje Aleš Roubíček.